|
|
Autismus a zoorehabilitace : zkušenosti ze specializovaných center
Trešlová, Jana ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké formy zoorehabilitací existují a jaké pomáhají lidem s poruchou autistického spektra a jejich rodinám. Práce začíná stručnou definicí autismu a jeho historií. V páté kapitole se věnuji poruchám autistického spektra, jak se projevují v sociálních vztazích, komunikaci a v oblasti představivosti, her a zájmů. Šestá kapitola je věnována jednotlivým poruchám autistického spektra. Popisuji zde každou poruchu zvlášť, její charakteristické rysy, i když nejsou pevně stanovené hranice mezi jednotlivými poruchami. Sedmá kapitola je věnována diagnostice poruch autistického spektra, jaké jsou metody diagnostiky, na tuto kapitolu navazuje další kapitola, ve které popisuji, jaké mají možnosti rodiče takto postižených dětí v oblasti vzdělávání. Občanská sdružení, to je další kapitola, je to stručný popis některých občanských sdružení, která vznikají a pomáhají rodičům postižených dětí autismem, ale i jinak postižených dětí. V desáté a v dalších pěti kapitolách popisuji jednotlivé druhy zoorehabilitací, jejich vznik a uplatnění v České republice. Sedmnáctou kapitolou začíná praktická část, kde jsem popsala tři příběhy rodin s dítětem, které má jednu z poruch autistického spektra. Každé dítě má jinou poruchu a každé jinak reaguje na zooterapii, ať už v rámci domova nebo ve...
|
|
|
Chov gekončíka nočního v mateřské škole a jeho využití k probuzení a prohloubení zájmu dětí o přírodu
Kovalová, Marie ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato práce je zaměřena na téma vzájemného působení zvířete a dítěte předškolního věku. Seznamuje nás s problematikou chovu gekončíků nočních v mateřské škole (s jeho klady i zápory). Na základě kazuistik popisuje vliv gekončíků nočních na osobnost dítěte předškolního věku v mateřské škole. Hlavní metodou výzkumu je zúčastněné nestrukturované pozorování jednotlivců i celé skupiny dětí z jednotřídní mateřské školy Lísteček. Mateřská škola Lísteček je určena pro děti od 3 do 7 let, složení dětí je tedy heterogenní. Kapacita mateřské školy je stanovena maximálně pro 28 dětí a je součástí malotřídní základní školy. Nástrojem k zaznamenávání jednotlivých situací, interakcí mezi dětmi a gekončíky, byl použit videozáznam, fotogalerie, dotazníkové šetření provedené mezi rodiči dětí, které do dané mateřské školy dochází. Byl pozorován přirozený zájem dětí o exotická zvířata, školní chov byl hodnocen pozitivně, u dětí byl podpořen zájem o získávání nových informací týkající se nejen školního chovu. Kontakt s gekončíky přinášel dětem radost, pozitivní emoce, zklidnění, rozvoj smyslů, pocit odpovědnosti a spolupráce při péči o gekončíky a ohleduplného chování vůči všem živým tvorům.
|
|
|
Chov gekončíka nočního v mateřské škole a jeho využití k probuzení a prohloubení zájmu dětí o přírodu
Kovalová, Marie ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato práce je zaměřena na téma vzájemného působení zvířete a dítěte předškolního věku. Seznamuje nás s problematikou chovu gekončíků nočních v mateřské škole (s jeho klady i zápory). Na základě kazuistik popisuje vliv gekončíků nočních na osobnost dítěte předškolního věku v mateřské škole. Hlavní metodou výzkumu je zúčastněné nestrukturované pozorování jednotlivců i celé skupiny dětí z jednotřídní mateřské školy Lísteček. Mateřská škola Lísteček je určena pro děti od 3 do 7 let, složení dětí je tedy heterogenní. Kapacita mateřské školy je stanovena maximálně pro 28 dětí a je součástí malotřídní základní školy. Nástrojem k zaznamenávání jednotlivých situací, interakcí mezi dětmi a gekončíky, byl použit videozáznam, fotogalerie, dotazníkové šetření provedené mezi rodiči dětí, které do dané mateřské školy dochází. Byl pozorován přirozený zájem dětí o exotická zvířata, školní chov byl hodnocen pozitivně, u dětí byl podpořen zájem o získávání nových informací týkající se nejen školního chovu. Kontakt s gekončíky přinášel dětem radost, pozitivní emoce, zklidnění, rozvoj smyslů, pocit odpovědnosti a spolupráce při péči o gekončíky a ohleduplného chování vůči všem živým tvorům.
|
|
|
Zooterapie a její využití v praxi
Kovaříková, Lenka ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Tato diplomová práce na téma ,,Zooterapie a její využití v praxi" se zabývá zooterapií, jejími metodami a využíváním zvířat jako léčitelů a společníků. Práce je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a praktickou. V první části píši o zooterapii jako celku a o jejich formách. V praktické části se nachází dotazníkové šetření. Cílem této práce je poskytnout informace o zooterapii, rozšířit poznatky všem, kteří se o danou problematiku zajímají. Dále bych ráda zjistila, zda má zooterapie pozitivní vliv na lidi, kteří jí využívají. Do přílohy přikládám jak komunikovat s handicapovaným klientem v zooterapii a příběhy klientů, kteří terapii využívají.
|
|
|
Autismus a zoorehabilitace : zkušenosti ze specializovaných center
Trešlová, Jana ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké formy zoorehabilitací existují a jaké pomáhají lidem s poruchou autistického spektra a jejich rodinám. Práce začíná stručnou definicí autismu a jeho historií. V páté kapitole se věnuji poruchám autistického spektra, jak se projevují v sociálních vztazích, komunikaci a v oblasti představivosti, her a zájmů. Šestá kapitola je věnována jednotlivým poruchám autistického spektra. Popisuji zde každou poruchu zvlášť, její charakteristické rysy, i když nejsou pevně stanovené hranice mezi jednotlivými poruchami. Sedmá kapitola je věnována diagnostice poruch autistického spektra, jaké jsou metody diagnostiky, na tuto kapitolu navazuje další kapitola, ve které popisuji, jaké mají možnosti rodiče takto postižených dětí v oblasti vzdělávání. Občanská sdružení, to je další kapitola, je to stručný popis některých občanských sdružení, která vznikají a pomáhají rodičům postižených dětí autismem, ale i jinak postižených dětí. V desáté a v dalších pěti kapitolách popisuji jednotlivé druhy zoorehabilitací, jejich vznik a uplatnění v České republice. Sedmnáctou kapitolou začíná praktická část, kde jsem popsala tři příběhy rodin s dítětem, které má jednu z poruch autistického spektra. Každé dítě má jinou poruchu a každé jinak reaguje na zooterapii, ať už v rámci domova nebo ve...
|
|
|
Pes jako podpůrný článek při péči o různé cílové skupiny klientů
Pecharová, Marie ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
Práce má dvě části - teoretickou a výzkumnou Teoretická část popisuje historii a teorii v zoorehabilitaci a canisrehabilitaci, její použití jako terapie zlepšující tělesné i psychické zdraví na konkrétních příkladech v jednotlivých zdravotnických i sociálních oborech. V oblasti asistenčních a vodících psů seznamuje s historií oboru, s metodikou výběru vhodného psa a jeho výcviku pro konkrétního zdravotně postiženého. U signálních psů popisuje historii, funkci psa jako hlídače zhoršení zdravotního stavu nemocného, kdy pes rozpozná např. blížící se epileptický záchvat, diabetické koma apod. Pes pro neslyšící upozorňuje svého pána na zvuky, pro které je vycvičen. V oblasti využití psa - mediátora ukazuje využití jiného způsobu komunikace, kdy pes je prostředníkem mezi klientem a terapeutem. Využívá se v situacích, kdy se nedaří navázat kontakt s klientem. Ve výzkumné části jsou analyzovány odpovědi držitelů pomáhajících psů na dotazy, položené v dotazníku a vyhodnoceny jejich zkušenosti s nimi. Dotazník byl, spolu s průvodním dopisem, předán organizacím, provádějící výcvik pomáhajících psů. Tyto organizace dále přeposlaly můj průvodní dopis s dotazníkem svým klientům a klienti sami dotazníky vyplnili a elektronicky vraceli. Dále jsem oslovila účastníky v uzavřené internetové diskusi "Konferenci pro...
|
|
|
Zoorehabilitace v pedagogické praxi
Bravencová, Jana ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou chovů a návštěvních programů se zvířaty (možnosti, důvody, pozitiva, negativa, hodnocení rodičů a personálu) v mateřských školách ve dvou nejlidnatějších krajích ČR. Dále podrobně rozebírá vliv přítomnosti vybraných bezobratlých zvířat na děti předškolního věku ve dvou určených mateřských školách a zjišťuje postoje a hodnocení chovu zvířat rodiči dětí ve zvolených třídách. Jedná se o kombinovaný empirický aplikovaný výzkum, jehož metodami jsou přímé zúčastněné nestrukturované pozorování jednotlivce i skupiny, pořizování videozáznamu, explorativní metoda - dotazník (pro rodiče dětí ve třídě a pro mateřské školy) a analýza dat z dotazníků a evaluace zjištěných výsledků. Práce je rozdělena do tří částí podle cílové skupiny, na kterou je výzkum zaměřen. Výsledky vypovídají a ve shodě s dále uvedenou literaturou potvrzují důležitost stálé přítomnosti zvířat v blízkosti dětí předškolního věku a to hned v několika oblastech rozvoje jejich osobnosti (emoce, environmentální cítění, komunikace, motivace, odpovědnost, ohleduplnost, soustředěnost, pozornost, smysly, zájem, zklidnění, poznání - koloběh života a charakteristiky zvířat). Personál a rodiče ale často nejednají v zájmu dítěte nebo mu jdou opačným příkladem. Vyskytující se problémy okolo chovu a návštěvních programů...
|
|
|
Provádění zoorehabilitací v České republice ve srovnání se situací v USA
Váňová, Tereza ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Zoorehabilitace patří mezi složky ucelené rehabilitace, která využívá vzájemného působení dvou různých biologických druhů. První lékařské doporučení k jízdě na koni pochází již z 2. století našeho letopočtu. Psi byli poprvé využiti jako doplňková terapie v 8. století v Belgii. K největšímu rozvoji zoorehabilitace došlo v druhé polovině 20. století.
Psi jsou využíváni v canisterapii díky své přátelskosti i vyšší tělesné teplotě, Kabatchnick a kolegové uvádějí průměrně 38,2°C (2016), které se využívá při polohování. Jsou pro klienty příjemným zpestřením a velkou motivací pro pokroky v jejich léčbě, jejich působení je ale spíše psychologického charakteru.
Hiporehabilitace využívá jako koterapeuta koně, a to díky jeho specifickému trojdimenzionálnímu pohybu, který je nejvíce podobný pohybu těla člověka při chůzi. Jednou ze složek hiporehabilitace, je hipoterapie, která spadá pod složku fyzioterapie. U koní je základní podmínkou pro správné působení na klienty bezchybná mechanika pohybu, která
je přenášena na klienta.
Běžně využíváme k zoorehabilitaci koně a psy, je možné však využít i jiná zvířata, například kočky, fretky, malé hlodavce či hospodářská zvířata. Dochází k tomu jak z důvodů praktických, například ulehčení transportu a snížení nákladů, tak i z důvodu preferencí klientů. Každé zvíře, nehledě na druh, musí být správně socializované a zvyklé na přítomnost lidí.
V České republice je mnoho odborníků, které můžeme srovnávat s odborníky zahraničními včetně USA. Výzkum v oblasti zoorehabilitace je velmi náročný, neboť není možné pokroky nijak měřit ani vážit, ale zkušenosti odborníky posouvají vpřed. Konference, které pořádají mezinárodní organizace, zajišťují jednodušší předávání nově nabytých informací a zkušeností.
|
|
|
Využití zoorehabilitace se psem u tělesně postižených dětí
Vodvárková, Aneta ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce shrnuje dostupné poznatky k tématu využití zoorehabilitace se psem u tělesně postižených dětí a především také vlivu na jejich zdravotní stav. Kombinuje znalosti z vědecké literatury, které jsou doplněny praktickou metodikou a zkušenostmi získanými přímo v České republice.
Velký význam vztahu mezi člověkem a zvířetem ukazuje na to, jakým způsobem mohou zvířata ovlivnit psychický i fyzický stav klienta. Z mnoha vědeckých studií totiž vyplývá, že terapie se psem jsou velkým přínosem, speciálně pro děti. Významnou cílovou skupinou pro zoorehabilitace jsou klienti s tělesným postižením. Studie potvrzují pozitivní vliv a účinky právě na tyto klienty a zlepšení se prokazuje jak po stránce psychické, tak i fyzické. Existují různé formy zoorehabilitace se psem, které jsou při rehabilitaci tělesně postižených dětí využívány. Při práci s tělesně postiženými klienty se osvědčilo především polohování a programy pro rozvoj jemné motoriky.
Na canisterapeutický tým, složený ze psovoda a jeho psa, jsou kladeny vysoké nároky pro složení daných zkoušek a musí spolu dokonale spolupracovat. Je tedy nezbytná naprostá ovladatelnost psa, jeho odpovídající charakter a výcvik. I psovod musí na dané činnosti být výborně připravený, vzdělaný a zajistit svému psovi a klientovi bezpečí během aktivit.
Ačkoliv jsou zoorehabilitace se psem v České republice poměrně často praktikovány, nejedná se o lékařsky uznanou metodu rehabilitace. Není tak daná jasná a použitelná metodika a terminologie. Právě to by se tedy mělo stát předmětem dalšího výzkumu.
|
|
|
Využití zoorehabilitace se psem při výuce dětí s poruchami psychického vývoje
Schwarzová, Kristýna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Katerina, Katerina (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, zda přítomnost psa a cílená práce dítěte se psem pomůže dětem zlepšit soustředěnost na výuku a výsledky. Z převážné většiny vědeckých studií vyplývá, že terapie se psem jsou pro děti velikým přínosem, nicméně tato problematika je na svém začátku zkoumání a literatura zabývající se tímto tématem je stále poměrně omezená.
Práce se zabývá interakcemi mezi dítětem a psem a to především dětí s hyperkinetickým syndromem a poruchou pozornosti (ADHD), se specifickými poruchami učení (SPU) a poruchami autistického spektra (PAS). Obecně se uvádí, že zoorehabilitace se psem pomáhá dětem s ADHD procvičovat jemnou motoriku, pozornost, snižuje agresivitu a pomáhá při vadě řeči, ale není jasné, jaký je vliv na další typy poruch. Tato práce se nejprve věnuje zpracování závěrů dosavadních studií v této oblasti, které vesměs potvrzují pozitivní vliv zapojení psa do terapie u všech sledovaných poruch. Druhá část práce je věnována experimentálnímu ověření hypotézy pozitivního vlivu přítomnosti psa a cílené práce 8 dětí ve věku 7-9 let ze speciální školy na koncentraci a chování ve třídě. Čtyři z dětí měly diagnostikovánu poruchu ADHD, dvě SPU a dvě poruchu autistického spektra. Experiment byl s dětmi prováděn 2x týdně a spočíval v pozorování koncentrace dětí na daný úkol, zklidnění, pozornosti při plnění úkolů a snížení negativních fyzických kontaktů mezi pozorovanými subjekty. Sběr dat probíhal při běžné výuce, přičemž jedenkrát v týdnu této výuce předcházela zoorehabilitace se psem a podruhé pro kontrolu zjištěných pozorování nikoli. Závěry pozorování ukazují posílení pozitivního vlivu výuky na sledované dovednosti dětí, čímž se potvrzuje stanovená hypotéza. Děti dosahovaly progresivnějších úspěchů za přítomnosti psa než bez něj, což dokládá jeho pozitivní vliv, nicméně je třeba pokračovat ve výzkumu na větším počtu účastníků a i v jiných věkových kategoriích.
|
host ::
RSS.